Nájemní bydlení: nájmy se jen tak nezlomí, spíš porostou pomaleji
Nájemní trh vstupuje do roku 2026 na vysokých hodnotách, ale s jinou dynamikou než dříve. V inzerci nájmy dál rostou, v reálných smlouvách už to ale často vypadá jinak. Rozdíl vzniká hlavně kvůli skladbě nabídky. Menší a cenově dostupnější byty mizí rychle. Větší a dražší jednotky zůstávají v nabídce déle a posouvají nahoru průměr nabídkových cen.
U realizovaných nájmů se průměr za Českou republiku pohybuje kolem 308 Kč za m². U bytu o velikosti 55 m² to vychází zhruba na 16 700 Kč měsíčně, bez energií a služeb.
Co bude v roce 2026 rozhodovat nejvíce:
- Velikost bytu.
Menší byty mají vyšší cenu za metr, ale nižší celkovou cenu. Proto se pronajímají rychle. U velkých bytů je metr často levnější, ale celková částka vychází vysoko a inzerce se prodlužuje.
V mimopražských oblastech se například byty do 44 m² pohybují kolem 291 Kč za m², zatímco byty nad 63 m² kolem 182 Kč za m². Menší byt je tak v porovnání na metr o 109 korun dražší než větší byt. - Technický stav.
Stav bytu dělá na nájemním trhu viditelný rozdíl. Mezi novostavbou a běžným bytem může být rozdíl zhruba 10 až 15 %. Orientačně se novostavby pohybují kolem 359 Kč za m², byty ve velmi dobrém stavu kolem 307 Kč za m² a byty v dobrém stavu kolem 248 Kč za m². Konkrétní číslo ale vždy ovlivní lokalita a vybavení. - Regionální tempo.
Nájemní trh se nechová plošně. Někde porostou nájmy jen mírně, jinde výrazně. Zajímavé je, že v Praze je aktuálně meziroční růst nájemného nejnižší, zhruba kolem 1 %. V Brně naopak dosahuje až 16 %. Rozdíl dělá struktura poptávky i to, jak rychle se v daném městě obměňuje nabídka.
Co z toho plyne pro rok 2026?
Dobře umístěné, udržované a rozumně naceněné byty si cenu obhájí a často ji ještě zvýší. Naopak drahé byty bez přidané hodnoty budou v nabídce stát déle a budou tlačit majitele k úpravě ceny.
Investoři a nabídka: proč mohou ceny reagovat rychle
Nabídka bytů zůstane v roce 2026 omezená. Výstavba nepřidá trhu rychle nové kapacity a to je důvod, proč se tlak soustředí na nejžádanějších segmentů. Typicky menší byty ve městech a dobré lokality, kde je dlouhodobě stabilní poptávka. Právě tyto nemovitosti jsou zároveň nejčastějším cílem investorů, protože se dobře pronajímají a drží si likviditu.
Investoři z trhu nezmizeli ani v době dražších hypoték. Jen byli opatrnější a víc počítali. V roce 2026 se jejich chování může ještě víc rozdělit podle toho, jak financují nákup.
První skupinu bude brzdit přísnější financování investičních hypoték. ČNB bankám doporučila u investičních nákupů nižší LTV ve výši 70 % a DTI 7. Prakticky to znamená vyšší podíl vlastních peněz a přísnější limit zadlužení vůči příjmu. Některé investiční nákupy se tím odloží a část z nich vůbec neproběhne.
Druhou skupinu tvoří kupující s vlastními zdroji, případně ti, kteří řeší hypotéku jen částečně. Ti budou dál cílit na byty, které dávají ekonomiku i bez „levných peněz“. V atraktivních lokalitách proto investiční poptávka pořád zůstává konkurencí pro lidi, kteří kupují na vlastní bydlení. Rozhodovat bude rychlost, připravené financování a schopnost vybrat byt, který dává smysl i za dva nebo tři roky.
